Vzpomínka na pana profesora MIROSLAVA RYSKU

Mirkova klidná osobnost a produktivní „ryskovská“ energie nebyla nijak okázalá, byla prostě jen trvalá a spolehlivě vedla spolu s jeho pracovitostí k naplnění cílů. A také svítila na cestu ostatním. Byla totiž zdrojem osvícenosti, jíž je v medicíně trvale třeba. Mirek nikdy nepochyboval o potřebě odpovědného strukturovaného zdravotnictví, bdělé akceschopnosti akutní medicíny a vážil si více než mnozí týmové práce s rozmyslem.

Podporoval účelnou specializaci i víceoborovou komunikaci. Důraz na rozhodování v multidisciplinárních týmech, ovšem také třeba atestace z onkochirurgie, by asi bez jeho účasti nedošly plnění. Pro odbornou veřejnost zůstane spojen zejména s hepatopankreatobiliární chirurgií a skvělými pravidelnými konferencemi v ÚVN, na Lokti či Zbirohu a všude, kde povědomí o této specializaci budoval srdcem i jako svůj osud. Byl profesorem vědomým si povinnosti vzdělávat a vzdělání šířit. Asi i proto odpovědně převzal a léta úspěšně řídil redakci časopisu Rozhledy v chirurgii, vědom si významu tohoto pilíře chirurgické vzájemnosti.

Mise profesora Rysky měly různou podobu, ale vždy dopad na posun k lepší chirurgii a vědecké medicíně. Obecný zájem byl i jeho zájmem. S profesorem Ryskou zde byla o mnohém jistota. Jak to bude s jistotami dále, nevíme. Zůstane nám zajisté aspoň jako vzpomínka a příklad, jak věci odborně i lidsky řešit. Měli jsme ho totiž rádi a vážili si ho.

Kolegové, spolupracovníci, pacienti, stát.
Děkujeme.